Festival nad Řekou 2010

  • česky
  • english

Přejdi na obsah

Kieślowski Amatér Krzysztof Kieślowski: Amatér

Polský film morálního neklidu

V dějinách kinematografie nalezneme několik neopomenutelných etap a škol, které vystupují na povrch, mají nadčasový význam a neustále oslovují diváky na celém světě. Mezi ně patří i tzv. polské kino morálního neklidu – tvůrčí období vymezené zhruba sedmdesátými a počátkem osmdesátých let minulého století. Jeho historický přínos spočívá v pronikavém a vnímavém zahledění do nenormální a amorální situace, jejíž povahu odstartoval rok 1968. Právě jeho prožitek znamenal konec nadějí, klíčový pro generaci, která se přesvědčila, že všechny ideály, v jejichž duchu byla vychována, mohou být odhozeny jako nepodstatné smetí.

Polští tvůrci tvořili ze stejného morálního vzdoru a pohoršení jako v 60. letech tvůrci československé nové vlny a paralelně s nimi i řada jejich podobně smýšlejících kolegů v Maďarsku, Bulharsku i v tehdejším SSSR, kde vize „socialismu s lidskou tváří“ po epoše tání na přelomu 50. a 60. let vzala za své s nástupem brežněvovského přituhnutí. Polští tvůrci – generačně nevymezení – na tuto situaci zareagovali zcela specifickým způsobem: ve filmech soustředěných především do přítomnosti a specifických svým symbolickým prostředím (škola, divadlo, rodina, sportovní kluby) poukazovali na konkrétní témata spojená se ztrátou ideálů a morálních hodnot (kariérizmus, rozpad rodiny pod vlivem společenských proměn, nesvoboda apod.). Formálně pak jejich filmy překvapí svým záměrně neokázalým dokumentárním, i když profesionálně velmi zručným laděním a důrazem na dobře propracovanou charakteristiku prostředí i hereckého ztvárnění.

Mezi ikony kina morálního nepokoje patří především Andrzej Wajda, Krzysztof Kieślowski, Krzysztof Zanussi a Agnieszka Hollandová. Tak trochu ve stínu těchto mezinárodně uznávaných hvězd polského filmu pak stojí i další tvůrci, kteří vytvořili neopomenutelný kolorit tohoto hnutí a kteří by rozhodně neměli být opomenuti: Filip Bajon, Feliks Falk, Tomasz Zygadlo, Barbara Sass, Ryszard Bugajski, Janusz Kijowski, Janusz Zaorski nebo Piotr Andrejew. Nedílnou součástí sekce bude také prezentace tvorby polských dokumentaristů (např. Marcel Łoziński, Marek Piwowski, Tomasz Zygadło), kteří měli na vznik proudu kina morálního nepokoje bezprostřední vliv a kteří ve své tvorbě značně podobným způsobem apelují na identické problémy.

Polské filmy morálního neklidu, které vyrostly nejen ze zklamaných nadějí a pošlapaných ideálů, ale i z reflexe občanských porážek, jsou nutně touto polohou blízké i stavu a mysli dnešní mladé generace. Její křehké a zmatené vědomí z nich – při náležité prezentaci – dokáže vytěžit impuls ke zpevnění občanských postojů i uvědomění si základních mravních kritérií, nutných pro utváření představ o spravedlnosti, k rozšiřování věcí dobrých a zlých ve zdánlivě univerzálních životních situacích – profesních i intimních.

Cyklus bude také sledovat vlivy polského filmu morálního neklidu na evropské a zejména české tvůrce tohoto a bezprostředně následujících období.



Andrejew Piotr Andrejew

Krádež (Kradzież / Piotr Andrejew, 1976)

Hraný debut Piotra Andrejewa pojednává o studentovi Pavlovi, který je obviněný z krádeže, a tak na vlastní pěst začíná pátrat po skutečném viníkovi. Prochází proměnou od absolutní jistoty, že lapil zloděje, až po úplnou bezradnost spojenou s komplikacemi pátrání.

Hák

Hák (Klincz / Piotr Andrejew, 1979)

Drama ze zákulisí současného sportu sleduje kariéru mladého talentovaného boxera z provinčního městečka, který touží po vítězství a úspěchu. Jeho cesta k němu je ovšem lemována mnoha kompromisy a ponížením, kdy se hrdina nejednou stává objektem machinací sportovních činovníků.

Citlivá místa

Citlivá místa (Czułe miejsca / Piotr Andrejew, 1981)

Poněkud netradiční stopu zanechalo kino morálního neklidu také v žánru sci-fi. Hrdinou příběhu, odehrávajícího se v roce 1998, je mladý opravář televizorů Jan, který je jediným člověkem, který ještě dokáže myslet. A jak se zdá, je to právě on, kdo může zachránit Zemi od globální katastrofy.


Bugajski Ryszard Bugajski


Žena a žena

Žena a žena (Kobieta i kobieta / Ryszard Bugajski, Janusz Dymek, 1979)

Psychologická studie přátelství dvou ambiciózních žen Barbary a Ireny, které na první místo ve svém životě staví kariéru. Jedna se drží morálních zásad, druhá bez skrupulí používá nefér praktik, což způsobí jejich rozchod. Teprve setkání po letech vede k vzájemnému sblížení.

Hodina didaktiky (Zajęcia dydaktyczne / Ryszard Bugajski, 1980)

Vysokoškolský asistent Marek a jeho žena, lékařka Tereza se potýkají s problémy v práci, které ovlivňují jejich rodinný život. On kvůli konfliktům odchází z univerzity, ona zcela bez skrupulí usiluje o zahraniční stipendium. Konflikt obou postojů téměř vyústí v rozpad manželství.


Dam Jerzy Domaradzki


Velký běh

Velký běh (Wielki bieg / Jerzy Domaradzki, 1982)

Jaro roku 1952, vrcholí přípravy na velký Běh míru. Stefan a Radek se chtějí závodu zúčastnit. Jeden proto, aby vyhrál motocykl Jawa, druhý zase touží odevzdat prezidentovi žádost o omilostnění svého nespravedlivě obviněného a vězněného otce…


Feliks Falk Feliks Falk




Předtanečník

Předtanečník (Wodzirej / Feliks Falk, 1977)

Snímek zachycuje osudy ambiciózního mladíka, jenž se touží prosadit jako konferenciér a bavič. Ač zpočátku vyznívá sympaticky, pocit úspěchu devastuje jeho mravní zásady a on na podrazech a prospěchářství přestává shledávat cokoli odsouzeníhodného.

Šance

Šance (Szansa / Feliks Falk, 1979)

Zápletka filmu, který se odehrává na zcela obyčejné střední škole na malém městě, je postavena na konfliktu dvou pedagogů s protichůdnými názory na životní hodnoty a na výchovu svých svěřenců. Film se dotýká i problematického prostředí vrcholového sportu, který se snadno může proměnit ve sportovní fanatismus.


Holland Agnieszka Holland



Provinční herci

Provinční herci (Aktorzy prowincjonalni / Agnieszka Holland, 1979)

Psychologické drama odehrávající se v malém provinčním divadle, do kterého přijíždí režisér z Varšavy nastudovat inscenaci Wyspiańského hry Osvobození. Svou práci ale odbývá, což je v rozporu s ambicemi mladého herce Krzysztofa, který chce odvést co nejlepší práci.

Krzysztof Kieślowski

Amatér

Amatér (Amator / Krzysztof Kieślowski, 1979)

Příběh obyčejného třicátníka, pro kterého je osudové setkání s kamerou výzvou k zamyšlení nad jeho životem. Filmování hrdinu donutí vidět skutečnost v nové perspektivě, ostře a kriticky. Se svým zásadovým postojem ale brzy naráží nejen v práci, ale ničí i svůj osobní život.

Náhoda (Przypadek / Krzysztof Kieślowski, 1981)

Tři verze života v sedmdesátých letech. Možnost uplatnit se je omezena buď na vstup do strany, sestup do podzemí nebo zdánlivě jednoduchou střední cestu představovanou rodinou a prací. Kieślowski zkoumá roli náhody při utváření lidského osudu, svobodu člověka v nesvobodné společnosti a nutnost volby v každé životní situaci.

Janusz Kijowski

Index (Indeks / Janusz Kijowski, 1977)

Hrdinou snímku, který se vyrovnává s osudy generace Března 1968, je student, jenž se snaží obhájit své vyloučené kolegy ze studií. Kvůli svému postoji se ale nakonec sám dostává do jejich pozice. Začíná žít život, ve kterém je nucený k neustálým kompromisům…

Kung-fu (Janusz Kijowski, 1979)

Jeden z klasických filmů kina morálního neklidu. Skupina kamarádů – přátelé z dob studií, kteří se rozešli po březnových událostech v roce 1968, se znovu setkávají, aby pomohli jednomu z kolegů, který má konflikty se svým nadřízeným v práci. Jejich pomoc přináší výsledky…

Barbara Sass

Bez lásky (Bez miłości / Barbara Sass, 1980)

Působivý portrét mladé novinářky, která se po nevydařeném románku s italským kolegou vrací zpět do Polska. Narodí se jí dcerka, ale žena se rozhodne dělat velkou kariéru. Zcela bez skrupulí jde za svým cílem a využívá své kolegy i muže, které fascinuje svou excentričností. Změna nastane až po jejím setkání s alkoholičkou Mariannou.

Andrzej Wajda

Člověk z mramoru (Człowiek z marmuru / Andrzej Wajda, 1976)

Studentka Agnieszka si jako námět svého absolventského filmu zvolila příběh zedníka, který se v padesátých letech stal národním hrdinou díky svým údernickým výkonům na stavbě krakovské Nové Huti. Energická žena po letech odhaluje nejen jeho pohnuté životní osudy, ale i šílenství doby poznamenané kultem osobnosti.

Dirigent (Dyrygent / Andrzej Wajda, 1979)

Do provinčního městečka se po letech vrací slavný a ve světě žádaný dirigent John Lasocki. Přijíždí na pozvání mladé houslistky, dcery ženy, kterou před lety miloval. Do zatuchlé atmosféry města i místního orchestru, se kterým se věhlasný rodák rozhodne vystoupit, přinese závan čehosi výjimečného a čistého.

Krzysztof Zanussi

Ochranné zbarvení (Barwy ochromne / Krzysztof Zanussi, 1977)

Generační konflikt mezi mladým pedagogem s liberálními názory a jeho cynickým a záludným kolegou vyústí střetem mezi loajalitou vůči režimu a svobodou vědeckého výzkumu. Film se zařadil k předním dílům tzv. kina morálního neklidu, která upozorňují na rozpor mezi ideály jednotlivce a pokrytectvím společnosti.

Spirála (Spirala / Krzysztof Zanussi, 1977)

Zanussiho psychologický film je uměleckou reflexí o smrti, jejíž blízkost zaskočí hlavního hrdinu v kulminačním bodě jeho života. O smrti, na kterou není člověk nikdy připraven a se kterou se nedokáže žádným způsobem vyrovnat.

Kontrakt (Kontrakt / Krzysztof Zanussi, 1977)

Snímek, který popisuje svatbu syna vlivného primáře varšavské kliniky, nabízí kritický pohled na mikrosvět dobře situovaných vrstev polské společnosti na sklonku sedmdesátých let a odhaluje pokrytectví, kariérismus a snobismus, ukrývající se za zdánlivou poctivostí a bezúhonností.

Konstanta (Constans / Krzysztof Zanussi, 1977)

Příběh zásadového mladíka, který po vojně nastupuje do nové práce. Jeho praxí dosud neprověřené mravní ideály se ovšem ostře střetávají se zavedenými praktikami: postranním a úhybným řešením problémů, obohacováním se, rutinovaným podplácením a protekcí.

Janusz Zaorski

Pokoj s výhledem na moře (Pokój z widokiem na morze / Janusz Zaorski, 1980)

Dva psychiatři – profesor a jeho někdejší žák – jsou zapojeni do policejní akce, kdy se snaží rozmluvit sebevraždu mladému muži stojícímu na římse vysokého domu. Konfrontace jejich zcela protichůdných přesvědčovacích metod nabízí dva symbolické pohledy na člověka a jeho svobodu.

Naivní otázky (Dziecinne pytania / Janusz Zaorski, 1981)

Čtveřice mladých architektů s plným nasazením vstupuje do ambiciózního projektu stavby moderního sídliště v okresním městě. S narůstajícími problémy se ale komplikují jak pracovní, tak soukromé vztahy. Z nadějného experimentu ale zbudou šedivé bloky paneláků a entuziasmus střídá celková rezignace.

Tomasz Zygadło

Rébus (Rebus / Tomasz Zygadło, 1977)

Příběh z provinčního městečka konfrontuje dva mladé muže vstupující do života: chuligána a bývalého vůdce party, který chce po návratu z vojny začít s čistým štítem, a právě vystudovaného sociologa toužícího po úspěšné kariéře. Celovečerní Zygadłův hraný debut zaujme také svým dokumentárním laděním a charakteristikou prostředí.

Noční tíseň (Ćma / Tomasz Zygadło, 1980)

Psychologická studie duševní rozkolísanosti, v níž se postupně ocitá populární spíkr z rozhlasu. Rozmanité problémy, s nimiž se dotyčný redaktor setkává v rámci svého nočního pořadu, svědčí o složitosti moderních mezilidských vztahů. Muž sice dokáže pomoci druhým, ale na úkor své rodiny a osobního života.

Kamerové zkoušky (Zdjęcia próbne / Agnieszka Hollandová, Paweł Kędzierski, Jerzy Domaradzki, 1976)

Morální problémy mládeže zachycené z pohledu krátkého vztahu chlapce Pavla a dívky Anny, vzniklého během kamerových zkoušek hereckého konkursu na připravovaný film. Snímek promyšleně kombinuje hrané pasáže s autentickými dokumentárními sekvencemi.

Kieślowski v dokumentu (komponovaný pořad)

Komponovaný pořad představí dokumentární tvorbu Krzysztofa Kieślowského v období druhé poloviny sedmdesátých let a mimo jiné divákům představí ukázky z filmů Nemocnice (Szpital), Z úhlu pohledu nočního vrátného (Z punktu widzenia nocnego portiera) nebo Mluvící hlavy (Gadające głowy).

Polský dokument morálního neklidu (komponovaný pořad)

Komponovaný pořad představí filmy polských dokumentaristů (například Marcel Łoziński, Wojciech Wiszniewski, Marek Piwowski…), kteří měli na vznik proudu kina morálního nepokoje bezprostřední vliv a kteří ve své tvorbě podobným způsobem apelují na identické problémy.

Hosté cyklu: budou oznámeni

Dramaturgové: Pavla Bergmannová, Galina Kopaněva,




Zpět na obsah | Zpět na hlavní nabídku