Festival nad Řekou 2010

  • česky
  • english

Přejdi na obsah

Cesta na měsíc Georges Méliès: Cesta na měsíc

Dějiny francouzské kinematografie

Francie je považována za kolébku kinematografie. Zde se na konci 19. století – v optimistické epoše zvané Belle Époque – zrodil významný technický objev film. Okamžitě si získal obrovskou popularitu a do 20. století vstupoval s velkým očekáváními, které v uplynulých více jak stech letech nejednou naplnil. Výjimečnost a slávu této významné filmařské velmoci v rámci Festivalu nad řekou 2010 připomene cyklus 100 let francouzské kinematografie, jehož cílem je představit nejdůležitější filmy i režiséry dějin francouzského filmu a současně připomenout díla, která diváci doposud neměli možnost vidět v běžné či artové distribuci.

Cyklus bude zahrnovat 25 filmů natočených v letech 1898-2008 a nabídne jak umělecky náročné tituly pro specializované festivalové publikum, stejně jako slavné francouzské komedie, gangsterky a historická dramata určené zejména pro nejširší publikum v rámci volných projekcí na náměstích. Diváci se tak mohou těšit na díla slavné němé i předválečné klasiky (filmy bratrů Lumièrů, Georgese Mélièse, Maxe Lindera, Louise Feuillada), která předznamenala civilismus, s Jacquesem Prévertem, Marcelem Carné a Jeanem Cocteauem projdou okupací a připomenou si i slavné klasické komedie i gangsterky s Jeanem Gabinem či Louisem de Funesem z období 50. a 60. let. Programová nabídka také neopomene celosvětovou filmovou revoluci prostřednictvím francouzské nové vlny, připomeneme čas vystřízlivění i nové směry období od 70. do 90. let.

Nejen v rámci diskuzí, ale i v jednotlivých lektorských vstupech bude zdůrazněn přínos Francie jako filmové velmoci, která dokázala z pouťové atrakce stvořit světové umění a vymyslela nejchytřejší systém výroby a distribuce na světě, který funguje dodnes.

Dramaturg: Tereza Brdečková


Konečně potvrzeno!

25 klenotů z historie francouzského filmu, které rozzáří píseckou rivieru.

Další francouzské filmy (například od bratrů Lumière, Georges Méliès, Louis Feuillade)

objevíte v sekci Belle Époque.




tROJKA Z MRAVU

Trojka z mravů (Zéro de conduite / Jean Vigo, 1933)

Malý vtipný film o rošťácích na chlapecké internátní škole. I dnes upoutá formální i obsahovou originalitou, šokuje a baví. Je anarchistickým vyznáním filmového básníka Jeana Viga: zesměšňuje školní systém, který omezuje osobní svobodu dětí.


nábřeží zlatníků

Nábřeží zlatníků (Quai des Orfèvres / Henri-Georges Clouzot, 1947)

Jenny je ambiciózní zpěvačkou. Pro vzestup kariéry přijme pozvání do domu starého, vilného podnikatele. Její žárlivý manžel přísahá, že ho zabije a chystá si alibi. Někdo ho však předběhne... Režiséru Henri-Georges Clouzotovi se pro jeho napínavé krimi-thrillery přezdívá francouzský Hitchcock.

Mlčení moře

Mlčení moře (Le Silence de la Mer / Jean-Pierre Melville, 1949)

Vila na francouzském venkově, rok 1941, okupace. Dům starého pána a jeho neteře obsadí německá posádka a ubytuje zde svého poručíka, bývalého hudebního skladatele. Ten každý večer opouští svůj pokoj, aby prohodil pár slov se svými „hostiteli“ a navázal s nimi kontakt. Odpovídají mu zarytým mlčením.

Madame de

Madame de… (Madame de… / Max Ophüls, 1953)

Konec 19. století. Krásná a zkažená Louise, manželka váženého generála, se ocitne ve finanční tísni. Tajně prodá své drahocenné náušnice. Náhoda způsobí, že klenot putuje ke generálově milence a dále k jistému baronu Donattimu, který ho daruje opět Louise. Ta ztrácí svůj cynismus a do barona se zamiluje.

Nesahejte na prachy

Nesahejte na prachy (Touchez pas au grisbi / Jacques Becker, 1954)

Stárnoucí gangster Max se se svým parťákem chystají na poslední loupež. Zápletka kolem lupu nese hlubší kontext úvahy o přátelství a o stárnutí. Ostatně autor předlohy, režisér i herec Jean Gabin byli padesátníky. Zločinec na plátně je tu poprvé představen jako velký sympaťák – i proto se na tuto krimi tolik chodilo.

Milenci

Milenci (Les Amants / Louis Malle, 1958)

Znuděná bohatá měšťanka Jeanne zahoří láskou k mladému studentovi a opustí kvůli němu vlastní rodinu. Ve své době snímek provokoval tématem i vyzařující tělesností, dnes se jeví jako zručně vyprávěné a krásně nasnímané existenciální drama o nevěře a moci smyslů. Tak se Jeanne Moreau stala hvězdou.

Závět Dr Cordiliera

Závěť doktora Cordeliera (Le Testament du Docteur Cordelier / Jean Renoir, 1959)

Jeden ze svých nejtemnějších filmů uvádí sám režisér Renoir, a to v prologu na způsob televizního reportéra. Spolu s mistrem francouzské kinematografie poté hledáme pravou tvář lidské duše ve variaci na román Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda (1886).

Paraplíčka ze Cherbourg

Paraplíčka ze Cherbourgu (Les Parapluies de Cherbourg / Jacques Demy, 1964)

Dívka se zamiluje do chlapce, který má brzy narukovat do války v Alžíru. Před jeho odjezdem stvrdí svou lásku společnou nocí... Příběh je prostý, jak tomu bývá u klasických amerických muzikálů. Ale výrazně se od nich liší: jak extrémní barevnou koncepcí, tak civilní choreografií.

Blznívý Petříček

Bláznivý Petříček (Pierrot le fou / Jean-Luc Godard, 1965)

Jeden z prvních filmů Jeana-Luca Godarda zachycuje náladu, poezii okamžiku, bezstarostnost mládí, lenost a marnost lidského počínání. Vrství mnoho odkazů na jiná umění, hraje si s tradičním vyprávěním příběhu i s žánry – má prvky komedie, romance i gangsterky.

A co dál, Balthazáre

A co dále, Baltazare (Au hasard Balthazar / Robert Bresson, 1966)

Jednoho dne najdou děti v horách mladého oslíka a dají mu jméno Baltazar. Během let putuje od pána k pánovi v tvrdém zápřahu a v jeho nevinných očích se zrcadlí krutost jeho pánů. Jedině dobrotivé děvče Marie ho zahrnuje něhou, ji však čeká podobný osud jako jeho.

Kráska dne

Kráska dne (Belle de jour / Luis Buñuel, 1967)

Séverine žije dvojím životem. Manželský stereotyp ji neuspokojuje, a tak tráví každé odpoledne jinak, než se sluší na ctihodnou dámu. Surrealistický mág Luis Buñuel odhaluje skryté touhy a perverze v čisťounké fasádě buržoazie. Za diváckým úspěchem filmu stála hvězdná a krásná Catherine Deneuve v hlavní roli.

Maud

Moje noc s Maud (Ma nuit chez Maud / Eric Rohmer, 1969)

Inženýr a přísný katolík Jean-Louis jde na večeři k Maud, atraktivní mladé vdově. Rozmlouvá s ní, aby se lépe vyznal ve svých pocitech. Zamiloval se totiž v kostele do jedné dívky. Hledá partnerku na celý život, přitahuje ho však záhadná, liberální Maud.

Divoké dítě

Divoké dítě (L'Enfant sauvage / Francois Truffaut, 1970)

Na počátku 19. století je v lesích na jihu Francie nalezen chlapec. Neumí číst, psát ani mluvit. Negramotného dítěte se ujme doktor, který si na něm ověřuje své výchovné a vzdělávací experimenty. Klasik nové vlny Francois Truffaut adaptoval román Jeana Itarda v takřka dokumentárním stylu.

Stavisky

Stavisky (Stavisky... / Alain Resnais, 1974)

Film byl inspirován pravdivým příběhem „Staviského aféry“, která ve 30. letech otřásla politicky celou Francií a v roce 1934 vyvrcholila pádem vlády. Na pozadí korupce se zaměřuje na psychologický portrét dobrodruha a podvodníka Staviského.

Krajkářka

Krajkářka (La Dentellière / Claude Goretta, 1977)

V lásce prohrává ten, kdo miluje víc. Citlivý portrét nenápadné dívky přes noc udělal hvězdu z Isabelle Huppertové a započal tak její úspěšnou hereckou kariéru. Podobně proslavil režiséra Claudea Gorettu, který již podobný úspěch nezopakoval.

Chroínopolis

Chronopolis (Chronopolis / Piotr Kamler, 1983)

Původem polskému režisérovi Piotru Kamlerovi trvalo skoro pět let, než ve Francii dokončil svůj sci-fi snímek, v němž originálně kombinuje několik animátorských technik. Film beze slov se odehrává ve futuristickém velkoměstě, obývaném mocnými nesmrtelníky. Myšlenka věčnosti je už nudí, a proto si začnou pohrávat s časem.

Carmen

Křestní jméno Carmen (Prénom Carmen / Jean-Luc Godard, 1983)

Carmen dnes známe především jako operu Georgese Bizeta. Skladatele inspirovala stejnojmenná novela, kterou napsal francouzský spisovatel 19. století Prosper Mérimée. Z ní vychází ve zcela osobitém, aktualizovaném duchu Jean-Luc Godard.

Naším láskám

Našim láskám (À nos amours / Maurice Pialat, 1983)

Syrová studie o dívce, již život přesvědčil, že se obejde bez přítěže lásky. Vypráví o patnáctileté pařížské studentce Suzanne, jejíž rodinu opouští otec. Domov se pro ni stal místem ztracených iluzí a ona hledá východisko v nových a nových krátkodobých známostech.

Jaques z Nantes

Jacquot z Nantes (Jacquot de Nantes / Agnès Varda, 1991)

Jacques Demy patří k legendám francouzské kinematografie. Tvořil nezaměnitelné, barevně stylizované hudební filmy. Úspěch slavil hlavně na počátku kariéry, v 60. letech (Paraplíčka ze Cherbourgu, Slečinky z Rochefortu). Když umíral, natočila o něm jeho manželka, režisérka Agnès Vardová, originální příběh.

Mlčení paláce

Silences du palais, Les (Moufida Tlatli, 1994)

Alia je dcera služebné, která vyrůstá v královském paláci v období konce francouzské koloniální éry v Tunisu. Stejně jako její matka a ostatní „služebné“, musí i Alia poskytovat svým nadřízeným sexuální služby. Debut režisérky Moufidy Tlatli, zabývající se otázkou ženských práv v historické perspektivě, zaujal ve své době poroty řady filmových festivalů.

Husar

Husar na střeše (Le Hussard sur le toit / Jean-Paul Rappeneau, 1995)

Po monumentálním úspěchu svého Cyrana z Bergeracu se režisér Jean-Paul Rappeneau pustil do ještě většího projektu. Snímek oživil žánr velkoryse pojatého historického příběhu a připomíná tak vzdáleně francouzské snímky, jež slavily úspěch v padesátých a šedesátých letech.

Love me

Love me (Love me / Laetitia Masson, 2000)

Barmanka Gabrielle se bláznivě zamiluje do stárnoucího rock/blues zpěváka. Film mapuje psychický stav hrdinky – reálné scény se prolínají se sny a vidinami, v nichž Gabrielle následuje svou hvězdu v americkém městě. Roli zpěváka hraje legendární Johny Hallyday, dříve přezdívaný “francouzský Elvis“.

Vive l´Algerie

Viva Algeria (Viva Laldjérie / Nadir Moknèche, 2004)

Film prezentuje osudy tří žen, které žijí v současném Alžírsku: asistentky fotografa a milenky bohatého doktora Goucemy, její matky Papichy a nejlepší přítelkyně – prostitutky Fifi. V jejich příbězích se zrcadlí i charakter alžírské země, zmítané mezi moderní společností a islámským fundamentalismem, mezi sebeuvědoměním a podřízeností.

Svědkové

Svědkové (Les témoins / André Téchiné, 2007)

Francie, osmdesátá léta. Mladík Manu se vydává za svojí sestrou do Paříže, kde se oddává relativně bezstarostnému životu a sérii milostných dobrodružství. Manyho osudy se postupně proplétají s osudy ostatních postav filmu, které ve výsledku musí čelit hrozbě zvané AIDS. Psychologické drama se zabývá historií témat, která jsou postupem doby stále aktuálnější.

Hosté cyklu: budou oznámeni




Zpět na obsah | Zpět na hlavní nabídku