V Paříži tančili kankán ...
a pak přišla rozkošná válka!
22 skvostných filmů na téma Belle Époque uzavře
Jaká rozkošná válka (1969) režiséra Richarda Attenborough.
Období Belle Époque se historicky vymezuje léty 1870–1914 a tvoří významnou etapu ekonomického a kulturně-společenského rozkvětu mezi válkami prusko-francouzskou a první světovou. Belle Époque se stala časem jedinečných možností, kdy se technika zcela vážně zaplétá s magií i kouzlem lidské obrazotvornosti. Ale byla Belle Époque opravdu jen krásná? Na první pohled podmanivý styl života kankánové Paříže a valčíkové Vídně má i své stinné stránky v bídě dělnických předměstí, ale také ve ztrátě víry v Boha v materialistickém světě. Filmová přehlídka obsáhne zásadní filmy reflektující danou epochu, a to ať již datem svého vzniku nebo svým obsahem.
Adéla ještě nevečeřela / Oldřich Lipský, 1977)
Brilantní parodie na brakové detektivky a senzační romány z konce století představuje esenci tvůrčích schopností českých filmařů. Důmyslný scénář Jiřího Brdečky v kongeniální režii Oldřicha Lipského je ukázkou řady špičkových hereckých výkonů a nezapomenutelných kreací.
Aeroplány z Brescie (Die Aeroplane in Brescia, 1909)
Vzácná příležitost vidět jeden z vůbec prvních reportážních snímků o létání. Událost natolik mimořádná, že o ni referoval i slavný spisovatel Franz Kafka, který byl u mimořádné události přítomen a uplatnil při psaní svou fenomenální paměť.
Báječní muži s klikou / Jiří Menzel, 1978)
Nostalgicky úsměvná hořká groteska a okouzlující vzpomínka na těžké počátky české kinematografie. Tématem je nelehký život průkopníků kinematografie, kteří podobně jako eskamotér Viktor Ponrepo nebo architekt Jan Kříženecký propadli kouzlu ožívajícího obrazu celou svou duší.
Cesta kolem světa za osmdesát dní (Around the World in Eighty Days / Michael Anderson, 1956)
Nebýt sázky v Reformním klubu, sotva by se distingovaný anglický džentlmen Phileas Fogg rozhodl objet za osmdesát dní celý svět. Na cestě zažívá se svým věrným sluhou Passepartoutem řadu dobrodružství, která mu přinesou nejen slávu, ale i štěstí v lásce.
20 000 tisíc mil pod mořem (20 000 Leagues Under the Sea / Stuart Paton, 1916)
Důmyslná ukázka celovečerní adaptace klasické „verneovky“. Tvůrci němého filmu nejenže byli v raném období schopni natočit efektní celovečerní snímek, ale vybavili se i nejmodernější „super technikou“ v podobě inovativního natáčení podmořských záběrů v autentickém prostředí.
Fantomas (Juve contre Fantômas / Louis Feuillade, 1913)
Zloduch, který nemá obdoby, nejen mistr převleků, ale také sadistický vrah učaroval již před válkou francouzským surrealistům. Zločin v podání režiséra Feuillada od této chvíle ovládl stříbrné plátno a diváci týden co týden napjatě čekali na další osudy fantoma. Policejní prefekt v Paříži zuřil a nakonec průkopnické dílo zakázal.
Jaká to rozkošná válka! (Oh! What a Lovely War / Richard Attenborough, 1969)
Satira na první světovou válku, natočená podle stejnojmenného muzikálu, zachycuje osudy rodiny Smithových, jejíž pět synů zbytečně zahyne na frontě. Nedílnou součást filmu, zobrazujícího známé události první světové války, tvoří i excentrická hudební čísla.
Klimt (Raoul Ruiz, 2006| Klimt)
Životopisný snímek žijícího klasika Raoula Ruize se zaměřuje na konflikt jednoho z největších malířů dvacátého století Gustava Klimta, dráždícího maloměšťáckou společnost rakouské Vídně smyslnou sexualitou. John Malkovich v hlavní roli zobrazil osud člověka vnímavého k reflexi vlastního osudu a především mistra rafinované a společensky nepřijatelné secesní poetiky.
Na kometě (Karel Zeman, 1970)
Vědeckofantastický dobrodružný film natočil Karel Zeman podle románu francouzského spisovatele Julesa Verna. Režisér kombinuje trikový a hraný film a vypráví fantastický příběh o malém africkém území, které je při srážce s kometou odtrženo od Země a řítí se s ní dál vesmírem.
Paříž 1900 (Paris 1900 / Nicole Védrès, 1947)
Kronika života a obyvatel Paříže v období Belle Époque sleduje kulturní, technické a společenské změny od počátku století do první světové války, která nenávratně změnila tvář staré Paříže. Dokumentární film vznikl kompilací více než sedmi set archivních filmů.
Petrolejové lampy (Juraj Herz, 1971)
Tragický příběh staré panny Štěpy, která si vzala důstojníka nemocného syfilidou, patří svým zpracováním a hereckými výkony k tomu nejlepšímu ze společenského dramatu v české kinematografii. Pečlivě budovaná secesní atmosféra maloměsta přerůstá v bezvýchodnou tragédii věštící rozpad Rakousko-Uherska i příchod válečného konfliktu.
Piknik na Hanging Rock (Picnic at Hanging Rock / Peter Weir, 1975)
Mystický příběh patří k nestárnoucí klasice australské nové vlny. Režisér Peter Weir jej mimo jiné koncipoval jako zánik jedné éry (viktoriánské epochy, paralelní doby k Belle Époque) na pozadí zhroucení tradičních hodnot společnosti. Příběh chovanek z internátu pro lepší rodiny symbolizuje nastávající krizi společnosti dvacátého století.
Pražský student (Der Student von Prag / Paul Wegener, Stellan Rye, 1913)
Nejvýznamnější předválečný film a herecký koncert Paula Wegenera v klíčové filmové dvojroli. Spisovatel Hanns Heinz Ewers poprvé v dějinách filmu vytvořil původní scénář podmíněný neobyčejnými výrazovými možnostmi nového média. Psychologické drama s motivy zrcadlového odrazu – dvojníka, který pronásleduje svého majitele.
Příběh Gilberta a Sullivana (The Story of Gilbert and Sullivan / Sidney Gilliat, 1953)
Výpravné životopisné drama podle románu Leslie Bailyho zachycuje osudy a spletitý vztah dvojice zakladatelů anglického operetního žánru skladatele Arthura Sullivana a libretisty Williama S. Gilberta, klíčových osobností dějin hudebního divadla.
Sindibád (Szindbád / Zoltán Huszárik, 1971)
Esteticky rozkošná atmosféra secese v mistrovské režii Huszárika vychází z literární předlohy dekadentního spisovatele Gyuly Krúdyho a hýří opojnou kamerou s krystalicky čistým obrazem. Tak trochu jiný pohled na středoevropskou secesi uprostřed Uher pod prizmatem atmosféry Pohádek tisíce a jedné noci.
Sladké hry minulého léta (Juraj Herz, 1969)
Příběh inspirovaný opojnou atmosférou bezstarostného konce století na motivy povídky mistra svého oboru Guye de Maupassanta. Režisér Juraj Herz tímto snímkem překonává zažitá klišé autora morbidního a hororového. Naopak můžeme žasnout nad jeho komediálním talentem v kongeniálním souznění s hereckými výkony...
Tajemství Nikoly Tesly (Tajna Nikole Tesle / Krsto Papić, 1980)
Snímek se zabývá životem a dobou Nikoly Tesly, slavného vědce, jehož osobu a objevy obestírá řada nevyjasněných tajemství. Ve filmu, který se stal prestižním projektem jugoslávské kinematografie počátku osmdesátých let, sledujeme retrospektivně vynálezcovy pracovní i osobní peripetie při jeho americkém pobytu.
Ten druhý (Der Andere / Max Mack, 1912/13)
Celovečerní adaptace divadelní hry Paula Lindaua, která byla inspirována klasickým hororem Dr. Jekyll a pan Hyde od Roberta Luise Stevensona. V hlavní roli exceluje herecká hvězda Albert Bassermann, muž, který ovlivnil Franze Kafku dřívější rolí Hamleta.
Tess (Tess / Roman Polanski, 1979)
Mistrovské dílo znalce ženských duší Romana Polanského a zároveň unikátní adaptace klasika britského naturalismu a venkovské poetiky z konce viktoriánské éry 19. století. V tříhodinové filmové verzi románu Thomase Hardyho exceluje mladičká Nastasja Kinski, dcera známého kontroverzního herce Klause Kinského.
Upír Nosferatu (Nosferatu, eine Symphonie des Grauens / F. W. Murnau, 1922)
Strhující drama a filozofická alegorie o temných silách v přírodě je volně inspirována slavným románem Drákula. Režisér Murnau využil podobnosti s morovou epidemií, která v minulosti zachvátila Evropu a vydal se hledat upíry v reálu, mimo jiné také na Slovensko, kde se tento slavný poetický horor natáčel.
Záhady lidské duše (Geheimnisse einer Seele / Georg Wilhelm Pabst, 1926)
První celovečerní hraný film zabývající se seriózním způsobem psychoanalýzou Sigmunda Freuda. Režisér Pabst důsledně analyzuje podvědomí pomocí trikových obrazů se sugestivními speciálními efekty. Depresivní a sexuální úzkosti jsou vyjádřeny v duchu proslulého německého expresionismu.
Země zaslíbená (Ziemia obiecana / Andrzej Wajda, 1975)
Monumentální epos zachycující přerod feudální společnosti v dravý kapitalismus patří k nejosobitějším dílům polského klasika Andrzeje Wajdy. Tříhodinová adaptace polského nositele Nobelovy ceny Stanislava Reymonta je sugestivní analýzou kariérismu na pozadí přerodu průmyslového města Lodže.
Období Belle Époque je historicky vymezené roky 1870-1914 a tvoří významnou etapu ekonomického a kulturně-společenského rozkvětu mezi Prusko-francouzskou válkou a 1. světovou válkou. Pro Festival nad řekou je zásadním faktem skutečnost, že časově tato éra koresponduje s vynálezem kinematografu a jeho prosazováním v oblasti moderního umění. Právě kinematograf na přelomu 19. a 20. století patřil k tomu nejbáječnějšímu, co člověk vytvořil. Poprvé totiž umožnil zaznamenat pohyb a navíc jej kdykoliv znovu předvést. Belle Époque je tak časem jedinečných možností, který kromě techniky souvisí i s magií a kouzlem lidské obrazotvornosti. Na scénu vstupuje Edisonův kameraman William Dickson, filmový mág Georges Méliès, bratři Lumièrové nebo bratři Skladanowští. Bohatá a přepychová lázeňská města podporují první filmové přehlídky (Karlovy Vary, Brightonská škola), v Čechách architekt Jan Kříženecký spolu s kouzelníkem Viktorem Ponrepem a hercem Josefem Švábem-Malostranským natáčejí své první snímky. Do začátku 1. světové války vznikne již natolik silná kinematografie, že předurčí většinu dodnes známých žánrů a zároveň nabídne důležitou sebereflexi. Celovečerní film Pražský student (1913), považovaný za vůbec první autorský snímek, v duchu baudelairovské estetiky poukáže na rozdvojení zdánlivě bezstarostného lidského já.
Eadweard Muybridge (1830 - 1904)
Přelom 19. a 20. století je obdobím neuvěřitelného rozmachu vědy a techniky, svět je zcela opojen vynálezy. Vznikly dodnes nepostradatelné vymoženosti, svět se zmenšuje, doprava zrychluje, postupně mizí bílá místa na mapách. Objevuje se žárovka, telefon, aspirin, kamera, projektor, Coca Cola, rentgenový paprsek, džíny, spalovací motor, mechanizace tradičních řemesel (boty, broušení křišťálu), syntetické barvy, automobil, letadlo a mnoho jiných. Ale také zbraně dostávají novou ráži. Dynamit i gelignit, geniální objevy Alfreda Nobela, které měly usnadnit práci v dolech, se stávají základem pro moderní výzbroj armád. Granáty, miny, kulomety a tanky se stanou třaskavou hrůzou 1. světové války. Marie Curie-Sklodowská objevuje ve smolinci radioaktivní prvek uran, vývoj nukleární zbraně je jen otázkou času.
Secesní motif
Byla Belle Époque opravdu jen krásná? Na první pohled podmanivý styl života kankánové Paříže a valčíkové Vídně, světa zdobeného ornamenty a plakáty Alfonse Muchy má i své stinné stránky v bídě dělnických předměstí, ale také ve ztrátě víry v Boha v materialistickém a ateistickém světě. Na pozadí Belle Époque se tak rodí také naturalismus, symbolismus a dekadence. Nejde jen o dobu překotných vynálezů, ale také o časoprostor, v němž řada vynikajících umělců realizuje svá nejslavnější díla, ve kterých zaznívá spodní kritický tón, poukazující na rozporuplnost Belle Époque – Jules Verne, Arthur Conan Doyle, H. G. Wells, James Joyce, Henry James, D. H. Lawrence, Thomas Mann, Emile Zola, Guy de Maupassant, Marcel Proust, L. N. Tolstoj atd.
Auguste a Louis Lumière
Filmová přehlídka obsáhne zásadní filmy reflektující danou epochu – a to ať již datem svého vzniku, nebo svým obsahem. Důležitým aspektem celého programu Festivalu nad řekou bude také zmapování československého vlivu na tuto dobu, nebo na tvůrce, kteří z ní vycházeli (Gustav Mahler, Alfons Mucha, Gustav Meyrink, Franz Kafka, Karel Hašler, František Křižík, Viktor Ponrepo, Jan Kříženecký, Josef Šváb Malostranský, Karel Zeman, Juraj Herz, Jiří Menzel, Jára Cimrman aj.)
Programová koncepce
Pro sedm festivalových dni bude vytvořeno sedm specifických tematických okruhů spojených s prezentací tvorby či umění zmíněných osobností:
Hlavní cíle cyklu
Téma Belle Époque umožňuje ohlédnout se nejen za nejranějším obdobím světové kinematografie a jeho odkazem, ale také komplexně reflektovat obraz doby, která předznamenala vývoj moderní civilizace 20. století se všemi aspekty a rozpory, s nimiž se lidstvo potýká i na prahu nového tisíciletí. Důmyslné propojení s ostatními cykly pak tuto komplexnost ještě umocní.
Dramaturgové: Martin Jiroušek, Michael Havas